Ryan
O jedné z nejvýznamnějších osobností kanadské animátorské školy, Ryanu Larkinovi, pojednává osobitostí napěchovaný, počítačem animovaný a Oscarem oceněný snímek režiséra Chrise Landretha.
Ryan Larkin je člověk, který je našincům asi povětšinou neznámý. Ve své domovině ovšem ovlivnil celou generaci umělců období 60. a 70. let. V životě to však neměl nikdy jednoduché – otec alkoholik se sklony k násilí a smrt staršího bratra možná nadobro změnili Larkinův život. Po strmém profesionálním vzestupu přišel po čase i stejně strmý pád. Z animátorské modly se stal alkoholik, drogově závislý a nakonec i bezdomovec, žebrající v ulicích Montrealu…
Jak jsem právě naznačil, je Ryan filmem životopisným. Podle mě má však dosti netypický průběh. Zpočátku se může zdát, že ztvárnění metodou „obyčejného interview“ nebude nic moc extrovního, ale jen do chvíle, kdy se do rozhovoru mezi autorem a Larkinem začnou mísit vzpomínky na léta dávno minulá, popřípadě se na chvíli zastaví čas, a prostor k vyjádření o Ryanovi dostanou osoby, které nejvíce zasáhly do jeho života. Aby toho nebylo málo, filmem proplouvají s lehkostí Vinnetouovy neomylné pušky úryvky ze samotného Larkinova díla (jako např. Walking či Street Musique).
Ryan Larkin
Ovšem nejvíce fascinující je na tomto snímku jeho vizuální zpracování – ačkoliv pojednává o ne zrovna veselém lidském osudu význačného umělce, dělá to tak neotřelým způsobem, že si asi po prvním zhlédnutí nebudete schopni vybavit nic jiného, než všeliké věci rostoucí z hlav, chlápka, co vypadá jako obří pařez říznutý okurkou a pýrem plazivým nebo lidskou trosku, ztvárněnou jako beztvarou člověčí hmotu, ládující do sebe v baru jednu cigaretu za druhou… Proto doporučuji podívat se na film alespoň dvakrát, už jen kvůli faktu, že existuje pouze v anglické verzi. Inu, jak vždy hezky česky poznamenala moje učitelka angličtiny: „I’m going to play it twice…“ 
Jedna ze vzpomínek…
Ryan možná není snímek, který by jednou provždy změnil filmovou historii, dle mého názoru mu však zlatá soška a divácké absolutorium patří bez jakýchkoliv pochybností. Nejen za to, že ukázal, kudy také může cesta počítačové animace vést, ale i za to, jak dokázal nenuceným způsobem a bez zbytečného hollywoodského patosu vzdát hold významnému člověku.
Takhle asi nechce dopadnout nikdo…
Zajímavost na závěr
Konec dobrý, všechno dobré… Ryan Larkin se v roce 2005 vrátil ke své umělecké profesi a začal pracovat na animovaném filmu s názvem Spare Change. Ne vždy mají příběhy takto pohádkový konec… 
Info
- Animovaný / Krátkometrážní / Drama
- Kanada, 2004, 14 min
- Ocenění : Oscar (nejlepší krátký animovaný film)
Odkazy
- Ryana a další film Ch. Landretha lze vidět na YouTube
- Podobně i snímky R. Larkina Street Musique či Walking
- Info o R. Larkinovi na Wikipedii
««« Předchozí text: Tron Následující text: Pravidla moštárny – The Cider House Rules »»»
Dalibor Hanzal | 14.12.2006 Čt 00:57 | Animované, Krátkometrážní | trvalý odkaz | tisk | 744x